Děti bez rodičů a rodiče bez dětí

20. února 2014 v 21:09 | Kateřina Š. |  Kritika a zamyšlení
Společnost je i po staletích stále v stádiu ,,konzervy". Totiž, je nesmírně konzervativní.
Být rozumným a normálním dnes znamená být trošku rasista, jíst maso, být heterosexuál, nesnášet Vánoce a Ameriku, bát se muslimů, platit nájem a nadávat na vedení státu.Takže je vám jasné, že pokud jste třebas homosexuál, nejspíš vám z naší konzervy začne být těsno.
Ikdyž by bylo zábavné sledovat, proč tato konzerva vznikla - nebo spíš, proč ji tu ještě trpíme - v tomto článku se zaměřím na její důsledek. A to rozhodně ne na zanedbatelný.
Jestli posloucháte rádio nebo si někdy pustíte televizi, tak se čas od času setkáte s projekty různých organizací, které se snaží najít dětem z dětských domovů rodinu. Nevím, jestli na světě existuje něco čistšího, než je právě tahle snaha. Měla jsem kamarádku z dětského domova, a netroufám si popsat, čím vším v životě procházela, ale rozhodně to nebylo hezké. Dala by cokoli, aby mohla chodit ze školy DOMŮ.
A právě ona a současný stav ve společnosti mě přivedl k myšlence, zda se opravu dělá vše, co by se dělat dalo. Abyste mi rozuměli, nejsem zastáncem teorie, že děti musí vyrůstat pouze a jedině v heterosexuálních rodinách. Jestli nejste příliš šokovaní či se ještě nechcete vrátit do konzervy, čtěte dál a dozvíte se, co mě k tom přivedlo.


Snad každý, kdo umí číst, si určitě někdy přečetl (a nebo prostě viděl v TV) výpověď lidí, co zjistili, že jsou homosexuálové. Ať už to zjistili včas či později, vždycky to zjistili. Nevymluvili jim to ani rodiče, ani konzervativní diktát a ani oni si nemohli pomoci. Přesto, že všechny páry okolo nich byly heterosexuální, jejich rodiče i prarodiče žili v ,,normálním" vztahu, pravda vždycky vyšla na povrch. Sexualita si nedá poroučet a nelze ji měnit podle okolí. A ani podle rodičů!
Proto mě neskutečně vytáčí kec, že dítě by se v homosexuální rodině nevyvíjelo dobře. Že by okolo sebe nemělo správný příklad. Že by se dokonce samo mohlo stát homosexuálem.
Není vám trošku divné, že homosexuál je homosexuál i přes celkový tlak okolí, i přes nesčetné příklady ostatních, i přesto, že si to sám nepřeje - tak proč by se heterosexuální dítě mělo ,,oteplit" (jak se to nazývá) jenom proto, že vyrůstalo se dvěma muži? Je to vrozená věc a basta. Nikdo nevykřeše ze psa kočku a nikdo neudělá z heterosexuála homosexuála a naopak.
Jestli vám přijde zbytečné se o tom bavit, tak zbystřete. Vzpomeňte si na tisíce dětí bez rodičů v domovech, které čekají na lásku. Třebas ta moje kamarádka. Teď si představte dva muže, kteří se milují, ale přesto nemají všechno - chtěli společnou lásku někomu předat. Řešit věci jako úkoly do školy, vyrůstání z bot nebo nakupování hraček. Je to jako se dvěma puzzlíky, které strčili do různých krabic. Kdo je rozdělil? Xenofobní většina, která si myslí, že spolkla návod na život, ale zdaleka neví nic. Zamyslete se nad následujícím - když si k sobě naleznou cestu dvě lesbičky a společně vychovávají děti z předešlých vztahů, řeší někdo, že ty děti žijí se dvěma ženami? I vám to určitě nepřijde příšerně divné. Tak proč se někteří dívají na úplně stejnou věc u opačného pohlaví jinak? Nebo je snad tolik jiné, když vychovává dítě jenom otec?
Na závěr bych ráda obrousila hrany, které z tohoto článku vykukují. Každý má právo na svůj názor. Také vím, že pracovníci v dětských domovech dělají pro děti první poslední. Nedovolme ale, aby zbytečné předsudky stály v cestě dětskému štěstí. Dítě dokáže být šťastné tam, kde je štěstí. A štěstí nevychází z křečovitě nastavených šablon, ale z lásky.

Kateřina Š., Kadaň

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 20. února 2014 v 21:49 | Reagovat

Rozhodně si nemyslím, že by mohla homosexuální rodina ovlivnit sexualitu dítěte (maximálně tak postoj k sexualitě, což je ale něco jiného), ale zaručeně si myslím, že dětské okolí by mu to dalo sežrat, pokud by měli doma rodiče, co by se posmívali "buzíckým rodičům toho kluka z děcáku". A to už je horší a dokud je takových lidí pořád dost, možná je z jedné strany bezpečnější, pokud to uskutečnit nejde. Je to obrovská škoda, protože ústavy nikdy nevynahradí rodinnou výchovu, jenže pořád proti ní stojí traumata z výsměchu a šikany jedinců pocházejících z mizerné rodinné výchovy. A teď co vybrat. Nejsem pro zákaz, ale také si myslím, že dokud lidi trochu nezmoudří, mělo by se jednat jen o takovou adopční rodinu, která se dokáže postavit čelem i posměškům a šikaně, a to zase nedokáže každý. Ani heterosexuál ani homosexuál.

2 pravou-predni pravou-predni | Web | 20. února 2014 v 21:57 | Reagovat

[1]: Protože s naprostou většinou tvého komentáře souhlasím, budu reagovat na jednu věc.
Děti jsou dneska schopné šikanovat druhého pro jakoukoli věc, jakoukoli záminku (mnoho lidí by mohlo potvrdit). Kazit kvůli pomlavám někomu štěstí - skoro dětem brát rodinu - mi nepřijde fér. Stejně tak jako postoj společnosti. Máš pravdu v tom, že hlavně on je brzdou toho všechno. Dokud se však neobjeví odvážlivec, co to vyzkouší první, nikdy se to nezmění.

3 pravou-predni pravou-predni | Web | 20. února 2014 v 21:58 | Reagovat

[1]: Ještě jsem zapoměla na jednu podstatnou věc - poděkovat za názor :-)

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 20. února 2014 v 22:12 | Reagovat

[2]: Jo, šikanuje se kvůli všemu, ovšem tlustých nebo brýlatých kolem sebe mají děti spoustu, kdežto těch, co mají jen MM nebo TT moc ne, takže by to byla teprve obrovská odlišnost a ještě horší záminka. A navíc když je dítě tlusté, tak ho popichují pár let na základce a pak už si toho nikdo nevšímá, jenže v tomhle případě by do toho ryli i rodiče a okolí a zkrátka dokud nebudou trochu moudřejší, je to příliš velké pokušení. Pokud by ale zájemci o adopci měli na to tohle všechno zvládnout, nevidím důvod, proč jim dítě nedat. Rozhodně bych si to ale rozmyslela u lidí, kteří sami čelí různým útokům, tam by to asi dobrotu nedělalo.

5 pravou-predni pravou-predni | Web | 20. února 2014 v 22:14 | Reagovat

[4]: Kdybych nebyla paličatá, dala bych Ti za pravdu.

6 Kerria Kerria | Web | 20. února 2014 v 23:30 | Reagovat

Nezdá se ti od homosexuálů poněkud sobecké chtít adoptovat dítě? Oni chtějí, ale co to dítě? Jak asi bude šťastné ve společnosti, která mu dá patřičně sežrat, že "nebylo dost dobré pro tzv. normální pár"?
Souhlasím i s tím, že děti se šikanují kůvli všemu možnému [2]:, ale sama píšeš, že tvoje kamarádka toho měla hodně za sebou. Připadá ti jako dobrý nápad přidávat k tomu ještě další problémy?
Dokud se nezmění postoje společnosti, tak těm dětem skutečně bude lépe v DD než v homosexuální rodině. Možná to přijde brzy, zdá se že současná mladá generace je tolerantní vůči všemožným menšinám, takže stačí pár let počkat, až dospějí ...

7 pravou-predni pravou-predni | Web | 21. února 2014 v 8:25 | Reagovat

[6]: Nezdá se mi to sobecké :-). A jestli jsi četla i minulé komentáře, už jsme téma společnost a dítě jednou řešily. Když se zkrátka budou všichni bát, a co okolí, tak se nic nezmění. Strach z toho, co ostatní řeknou jenom hloupým (konzervovým) lidem nahrává do karet.
Kdybych si nebyla jistá, že by moje kamarádka tuto věc uvítala, nikdy bych o tomto tématu nezačínala.

8 pravou-predni pravou-predni | Web | 21. února 2014 v 8:28 | Reagovat

[6]: Zase jsem zapoměla :D... děkuju za názor :-)

9 HellenaF HellenaF | E-mail | Web | 21. února 2014 v 14:39 | Reagovat

Tvůj článek mě velmi zaujal už jen proto, že jsme na otázku adopce dětí homosexuálními páry narazili i na semináři ve škole. Musím říct, že já osobně v tomto směru nejsem doposud zcela vyhraněná, protože existuje spousta aspektů, které je třeba zvážit. Samozřejmě si nemyslím, že by se z dítěte vychovávaného homosexuálním párem automaticky stával homosexuál. Ale z hlediska psychologie jsou zde jisté argumenty týkající se vzorů, rolí, přejímání rolí a tak dále - je to skutečně na delší diskuzi. Zároveň však pro mě, coby - myslím si - poměrně empatického člověka, je relevantní teze, že každá harmonická rodina, ať už hetero/homosexuální, je pro dítě relevantnější, než ústavní péče.
Každopádně jsem ráda, že jsem na tento článek přišla, protože si myslím, že je velmi důležité o těchto věcech přemýšlet a hlavně, což je ještě důležitější, by se měly řešit. Byť to blogeři asi jen těžko vyřeší, tak je ale skvělé, že o této problematice vědí a nezůstávají vůči ní laxní nebo dokonce rezistentní.

10 pravou-predni pravou-predni | Web | 21. února 2014 v 14:54 | Reagovat

[9]: Trošku mě děsí nemožnost rozumně se postavit  na jednu stranu. Proto jsem moc ráda za vhled člověka, který o dané věci ví více.
Těší mě, že Tě článek zaujal a děkuju za názor :-)

11 petr petr | 21. února 2014 v 20:30 | Reagovat

Já v tom vidím dobrý nápad.Jen ho vědomě zrealizovat.Např. by při adopci mohli mít přednost normální páry.Když slyším, že v někde neznámá maminka dala dítě do babyboxu, pomyslím právě na tuhle variantu.
Mě spíš ohledně vychovávání trápí,když vidím jak je na svoje dítě žena(často věkově dívka) zlá nebo ho ignoruje a dokonce jsem viděl jak mu sprostě nadává, že brečí :-( ..A nejhorší,když tato osoba má 3 děti.A někteří rozumný a  láskyplný páry dítě nemají vůbec.

Závěr: Změřil bych jim na kolik sou schopni lásky a pak bych jim svěřil tolik dětí, kolik by jim náleželo.Ad by to byli lesbičky,Gejové,nebo modrý jednorožci. :-D

12 pravou-predni pravou-predni | Web | 21. února 2014 v 20:43 | Reagovat

[11]: Moje řeč...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama