Jökulhlaup aneb když ledovce pláčou

15. března 2014 v 18:40 | Kateřina Š. |  Informátorium
,,Pokud je na Islandu sopka, tak jedině pod ledovcem." řekl na jedné ze svých skvělých přednášek pan Jiří kolbaba. Zdá se tedy, že označení Islandu jako ,,země ohně a ledu" není bezpředmětné. A co víc, z tohoto faktu plynou neuvěřitelné následky. Tento článek pojednává o jedom z nich.


Zatímco naprostá většina obyvatel střední Evropy nemá s přírodními živly a konkrétně vulkanizmem osobní zkušenost (například stoleté povodně jsou pro nás vždy neočekávaným a hrůzostrašným zážitkem), Islanďané s živly bojují odkajživa. Island totiž přírodní a zvláštně pak vulkanickou aktivitou přímo oplývá.
Důvodem je jeho lokace - ostrov leží na tzv. horké skvrně, anglicky ,,hot spot". Horká skvrna je oblast o průměru 100-150 km, a je to místo, kde je magma velice blízko zemskému povrchu. To způsobuje silnou a častou vulkanickou aktivitu.
Když se k těmto faktorům přidá ledová pokrývka Islandu, vzniká Jökulhlaup. Než se budeme snažit pochopit tento proces, zastavíme se na chvíli právě u ledovců, protože jejich účast je na tomto neštěstí nepostradatelná.
Ledovce pokrývají celých 11 % území Islandu a v jejich čele, ale i v čele celé Evropy (nejen co se velikosti týče) stojí ledovec Vatnajökull. Vatnajökull je pozůstatek pevninského zalednění z období pleistocénu. Jeho název je příhodně složený ze dvou slov: vötn - jezero a jökull - ledovec. Je poskládaný z několika úseků a sám pokrývá 8 - 10% plochy ostrova. Zahrnuje nejvyšší horu Islandu, Hvannadalshnjúkur. A protože je to islandský ledovec, tak i pod ním se skrývá nějaká ta sopka. A ne ledajaká. Pokrývá rovnou největší islandských vulkánů - Grímsvötn.
A když už známe dva hlavní představitele - oheň i led, divadelní představení pod taktovkou matinky Země může začít.

Co je to vlastně Jökulhlaup?

Jökulhlaupem je suše označován odtok vody z ledovce vyvolaný erupcemi. V praxi to znamená, že je pod ledovcovým příkrovem kráter sopky vyplněný jezerem tzv. tavné vody. V období zvýšené geotermální aktivity hladina tohoto jezera prudce stoupne (rozpustí ve více vody) a uvolněná voda si začne hledat cestu ven. Pokud vznikne povodeň vyvolaná rychlým úbytkem vody, pak ji jmenujeme Jökulhlaup.
Příčinou vzniku Jökulhlaupu je tedy geotermální aktivita zaledněné oblasti. Podle spouštěcího mechanizmu lze rozlišit několik typů Jökulhlaupu - jedním z nich bývá již dříve popsané přeplnění jezera s tavnou vodou. Daleko silnějšími účinky se však tato povodeň projevuje, je-li nastartována přímo subglaciálními erupcemi (erupce sopek, které jsou ukryty pod ledovým příkrovem). Tyto erupce protrhnou led, a vzniklé otvory poskytují cestu proudům tavné vody, ke které se navíc přidává i podpovrchová voda z ledovce. Odtok v takovém případě probíhá nejen vnitřkem ledovce, ale také po jeho bázi (základně). Příkladem takového děje je erupce vuklánu Katla ukrytého pod ledovcem Mýrdalsjökull, kdy vznikla povodeň s odhadovaným průtokem 150 000 m3.s-1. Stalo se to roku 1918.
Další příčinou vzniku může být protržení hráze přeplněného ledovcového jezera.

Když slzičky spláchnou všechny věcičky

Z předchozího popisu nám začíná být jasné, že z takového děje může vznikat spousta problémů. A také že vzniká. Příkladem takové situace je Jökulhlaup z roku 2010 (video na konci článku), který způsobil rozsáhlé povodně - zvedl hladiny řek o několik metrů a roznesl množství materiálu po celém toku řeky Markarfljot. Více informací se o události dozvíte zde.

Nejen katastrofický vliv - hoďmě krajinu do formy

Islandskou krajinu formují především výbuchy sopek. Kromě vulkanické činnosti však do islandské krajiny přímo i nepřímo zasahují klimatické podmínky, které přispívají k tvorbě rozsáhlých zaledněných oblastí. Jedná se tedy o spolupráci vulkanických procesů a klimatu. Zásadním krajinotvorným faktorem je tedy i Jökulhlaup.
Díky povodňové erozi byl kupříkladu vytvořen kaňon řeky Jökulsá á Fjöllum a s tím i největší evropský vodopád, Dettifoss. Řeka a hluboký kaňon vznikly díky tavné vodě odtékající z Vatnajökullu.
Při těchto záplavách je také přemisťováno velké množství sedimentů. Tyto sedimenty po usazení tvoří sandrové (písečné) nížiny a buď se usadí u kraje ledovce, nebo jsou odneseny až do moře (a díky tomu se ostrov rozšiřuje).
Z uspořádání takto vzniklých sedimentačních vrstev a jejich stáří lze určit chronologii jednotlivých Jökulhlaupů, z čehož lze zároveň vyčíst změny klimatických podmínek.
Díky Jökulhlaupu bylo vytvořeno také množství stolových hor a jiných zajímavých geologických útvarů.

Na tomto ilustračním videu můžete shlédnout Jökulhlaup z dubna roku 2010.
Video pochází z youtube kanálu CSDMS
(další videa z tohoto kanálu můžete vidět zde).

O ISLANDU POJEDNÁVÁ TAKÉ TENTO ČLÁNEK O PŘEDNÁŠCE ZNÁMÉHO CESTOVATELE JIŘÍHO KOLBABY ,,SEDM DIVŮ ISLANDU".
__________________________
Informace jsem čerpala především z časopisu Vesmír (ročník 1999, konkrétně článek ,,Jökulhlaup - povodeň po islandsku", autoři Jan Kopp a Roman Vaník). Problematiku z článku (,,Jökulhlaup - povodeň po islandsku") jsem rozšířila o další informace, pokusila jsem se téma maximálně zjednodušit, a zpřístupnit tak tuto problematiku čtenářům z široké veřejnosti.
Dále jsem čerpala z Hedvábné stezky a Wikipedie.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Slečna Tolstojová Slečna Tolstojová | Web | 30. března 2014 v 11:24 | Reagovat

Wow, tohle jsem netušila. Island je očividně velice zajímavé místo, pochybuju, že je mnoho lokalit, kde tohle může člověk vidět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama