Jak panspermie osídlily svět

4. dubna 2014 v 20:54 | Kateřina Štiblická |  Informátorium
Co jsou to panspermie? Kosmozoa. Co jsou to kosmozoa? Zárodky. Konkrétně živé zárodky, které prý létají vesmírem a osidlují planety. Chcete se dozvědět více? Pak čtěte dál.



Panspermie je hypotéza založená na myšlence, že život se na Zemi dostal z vesmíru v podobě mikroorganismů, přesněji jejich spór. Tyto spóry cestují vesmírem na úlomcích hornin. Úlomky, na kterých cestují, se do vesmíru dostávají nejčastěji po nárazech velkých objektů do kosmických těles. Jakmile tyto úlomky dopadnou na planetu či jiné těleso s příznivými podmínkami, zárodky se uchytí a začnou se rozvíjet. Na rozdíl od jiných hypotéz o vzniku života však tato nepopisuje přímo vznik života, ale pouze to, jak se dostal na Zemi.

Otcem této myšlenky je řecký filosof Anaxagorás. Právě jím se inspiroval švédský chemik a fyzik Svante Arrhenius, který tuto hypotézu na začátku 20.století podrobně rozpracoval a dostal do povědomí široké veřejnosti. Ještě dlouho poté byla tato myšlenka přijímána, ale s postupným odhalováním nehostinných podmínek ve vesmíru její pravděpodobnost značně utrpěla. Mělo se za to, že vakuum, kosmické a elektromagnetické záření spolu s velmi nízkými teplotami putování mikrobů znemožňuje.

Poněkud lichotivější pohled na paspermii přinesly až novodobé výzkumy. V mezihvězdných prostorách se totiž nalezly organické látky a to v ne zrovna zanedbatelném množství. Objevil je tým astronomů ze Spitzer Science Center (v Kalifornii) pomocí orbitálního teleskopu Spitzer. Spitzerovo spektrometr nalezl 10 miliard světelných let daleko spektrum polycyklických aromatických uhlovodíků o cca 100 atomech, tedy základních stavebních kamenů života. Předpokládá se, že je to důvod, proč se život na Zemi rozvinul tak rychle - nejspíš jen ,,poskládal" z již dříve vzniklých látek.

Zato Robert McLean šel na věc zpříma. Vyslal na raketoplánu Kolumbia do vesmíru tři kmeny bakterií v zataveném pouzdru. Chtěl zjistit, jestli a jak budou růst ve stavu bez tíže. Při návratu raketoplánu z kosmu však došlo ke katastrofě, raketoplán se rozpadl jen 63 km nad zemským povrchem. Nejenže tato událost ukončila životy všech členů posádky, zdálo se, že ukončila i McLeanovo pokus. Alespoň tady byl však osud milostivý a kontejner s bakteriemi se našel.
Robert McLean zjistil, že jeho tři kmeny bakterií nepřežily teploty nad 175 stupňů Celsia a zahynuly. Našel však jinou bakterii, černého pasažéra, která nejenže přežila, ale po čase se začala zvesela rozmnožovat.

V poslední době se vědci zajímají především o teorii tzv. inverzní panspermie. Ta si pohrává s myšlenou přenosu života ze Země na jiná tělesa sluneční soustavy. Zabývá se jí především obor exobiologie (studuje možnosti života ve vesmíru). Pro představu přikládám citaci z díla Zmizení doktora Fausta:
,,...Oni tomu sice říkají jinak, ale pro mě je to exobiologie jako řemen. V laboratoři, která je jádrem podzemních prostor, mají akvárium s nedýchatelnou atmosférou naší spanilé sousedky Venuše, o jejíž napodobení se snažili několik předchozích let, a tu teď krmí pozemskými řasami, nazývaje to řízenou panspermií..." *

Jak taková inverzní panspermie probíhá?
Při impaktech (dopady na povrch kosmického tělesa sluneční soustavy, zde dopady na Zemi) se mikroorganismy dostávají pomocí vyvržených úlomků hornin do kosmického prostoru. Úlomky však musí dosáhnout alespoň tzv. únikové rychlosti (nejnižší možná rychlost, při které je těleso schopno opustit sféru gravitačního vlivu planety, zde Země). Hodnota únikové rychlosti pro Zemi je neuvěřitelných 11km/s.
Poté, co se vymaní z gravitačního vlivu Země úlomky putují sluneční soustavou. Občas se přirozeně stane, že dopadnou na jiná kosmická tělesa. Taková tělesa, na kterých by se však život mohl přímo uchytit jsou ale ve sluneční soustavě podle RNDr. Jiřího Grygara jen tři - Mars, měsíc Jupiteru Europa a měsíc Saturnu Titan.
Na Marsu jsou sice krutější podmínky než u nás, nicméně v zimě se příliš neliší od pozemských podmínek - třebas v Antarktidě. A jak všichni víme, i tam existuje život. Mars je k nám ale příliš blízko - úlomky hornin neztratí svou velkou rychlost (30 000 km/h), která mikroorganismy zahubí. Osídlení Marsu není to tedy možné, i přesto, že přežijí meziplanetární transport.
U Europy se setkáváme se stejným problémem jako u Marsu, zde by však úlomky přistály při rychlosti dokonce 90 000 km/h.
Nejpříhodnějším tělesem je měsíc Titan. Byl zkoumán sondou Cassini a díky této sondě byla objevena jezera methanu, která spolu s hustou atmosférou vytvářejí příznivé podmínky. ,,Možná tam prý nakonec nějaké mikroorganismy objevíme, a pravděpodobně budou pocházet ze Země," říká RNDr. Jiří Grygar.

Panspermie se s největší pravděpodobností již několikrát udála, a to ne vždy přirozeným způsobem. Např. na Marsu přistála celá řada kosmických sond a spousta jiných se na Mars kvůli selhání zřítila. Sondy se sice sterilizují, ale ukazuje se, že sterilizace není nikdy stoprocentní. K určité kontaminaci tedy mohlo dojít.

A můj názor?
Myslím si, že panspermie je hypotéza velmi pravděpodobná a také vzrušující. Protože ale tyto věci výrazně převyšují myšlení laického člověka, netroufám si tuto hypotézu vytyčit jako jedinou možnou. ale jenom lidé a takové věci nás podle mě přesahují, člověk si nemůže být jistý žádnou pravdou.
Co si o tom myslíte vy?

__________________
* CITACE: z díla Zmizení doktora Fausta, autor Petr Vyhlídka, 2004
_______________
ZDROJE:
- pořad Panspermie a život ve vesmíru, Český rozhlas - Jana Olivová vedla rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem z fyzikálního ústav AV
- články z webu osel.cz (autoři pravděpodobně čerpali z časopisu New Scientist magazine)

Kateřina Š.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hvězdař hvězdař | 5. dubna 2014 v 20:58 | Reagovat

Je vtipné to co řekl,jeden vědec, který je proti přistávání na planetách sluneční soustavy.Právě proti v článku zminované špatné sterilizaci našich strojů.
,,Posílat na mars vědce zkoumat život v kalifornii je velice drahá záliba"
PS:Ty raketoplány startují z Kalifornie.

2 Kateřina Kateřina | Web | 5. dubna 2014 v 21:08 | Reagovat

[1]: dobré... :D

3 Kateřina Kateřina | Web | 5. dubna 2014 v 21:12 | Reagovat

[1]: a děkuji za příspvěvek :-)

4 Akiko Kuraitsuki Akiko Kuraitsuki | E-mail | Web | 8. dubna 2014 v 12:07 | Reagovat

Velmi zajímavý článek :) Něco takového jsem už někde slyšela, ale nevěděla jsem že se tomu tak říká. Ale ať si tu budem říkat co chcem, jen těžko to zjistíme. Právě proto je tak zajímavé o tom polemizovat.
Myslím, že na Europě už život je, ale ukryt pod ledem. Je to vysoce pravděpodobné. Vědci to zkoumají.

5 Kateřina Kateřina | Web | 8. dubna 2014 v 20:11 | Reagovat

[4]: O Europě jsem také slyšela, ale pak jsem našla informaci zmíněnou v článku, že mikroorganismy ze Země by po příletu na Europu skončily rozmačkaný na kaši... kdyby však vznikli na Europě... kdo ví?

6 Soreia Soreia | Web | 8. dubna 2014 v 22:11 | Reagovat

Veľmi zaujímavý a poučný článok :). Mňa takéto veci tiež fascinujú, takže som rada že som si ho prečítala. Mne sa to až tak pravdepodobné nezdá, ale mám rada také teórie..:)

7 Kateřina Kateřina | Web | 9. dubna 2014 v 10:03 | Reagovat

Jsem ráda, ze se Ti článek líbil.

[6]:

8 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 24. května 2014 v 19:48 | Reagovat

Máš pěkné stránky. Po přečtění tvé vlastní charakteristiky mi bylo hned jasné, že jsi velmi zajímavá osoba. Mimochodem, povedený článek. :)

9 Kateřina Kateřina | Web | 26. května 2014 v 10:27 | Reagovat

[8]: Ó, děkuji.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama