Odette Sansom Hallowes - špionka, která šila panenky

22. června 2014 v 17:18 | Kateřina Štiblická |  Informátorium
Když roku 1941 Velká Británie žádala své občany o jakékoli fotografie francouzského pobřeží, Odette Sansom neváhala a obratem odeslala své fotografie z dětství. Omylem je však odeslala na špatnou adresu. Toto malé pochybení jí navždy změnilo život.



Odette - impulzivní Francouzka s italskou povahou

Odette, rodným jménem Odette Marie Céline Brailly, se narodila ve Francii roku 1912. Později se s manželem Royem Sansomem odstěhovala do Velké Británie.
Její dětství a následně celý život ovlivnila řada nešťastných události: smrt otce, který padl pár týdnů před koncem 1.světové války; a několik závažných chorob - kvůli jedné z nich na dva roky oslepla a jiná nemoc ji na pár měsíců upoutala na lůžko. Naproti všemu (nebo snad díky tomu všemu?) se z ní stala tvrdohlavá, přímá, hrdá a impulzivní osoba. A to do takové míry, že se o její povaze tradují řeči dodnes.

Příliš krátký rodinný život

Když roku 1939 začala 2. světová válka, její manžel Roy, se kterým měla tři děti, narukoval. Odette se s dětmi úchýlila do bezpečí klidné malé vesničky v hrabství Somerset. Klid si však užívala jen do roku 1941. Tehdy si totiž Odette všimla výzvy Ministerstva námořnictví, které pomocí BBC žádalo občany o jakékoli fotografie francouzského pobřeží. Odette neváhala a odeslala dvé fotografie z dětství v Boulogne. Do dopisu připsala, že pochází z Francie a zemi dobře zná, zřejmě jenom pro zajímavost. Místo na Ministerstvo námořnictví však dopis odeslala na Oddělení pro zvláštní operace (SOE). A jak už bylo zmíněno v úvodu, toto pochybení jí změnilo život.
SOE bylo vděčné za každou fotografii či informaci o okupované Francii. A teď se zde náhle objevila osoba, která ve Francii prožila dětsví, která zná tamní kulturu a jazyk a zároveň umí anglicky a je jednoznačně na straně Velké Británie. Nabídli jí tedy možnost stát se špionkou. Že se to zdá jako příběh z amerického trháku? Zdá. A to ještě nevíte, co se stalo potom.

Z matky špionkou

Okolí jí už od malička vštěpovalo, že Němci sice byli v první válce poraženi, ale jednou se vrátí v plné polní. Nehodlala proto nečinně sedět a rozhodla se chopit příležitosti a pomoci Němce porazit. Menší roli jistě hrálo i to, že ve Francii stále žila její matka. A tak se tedy stala špionkou - krásnou, inteligentní, prohnanou a absolutně věrnou své práci. Protože ale byla zároveň matkou, odchod do války nebyl jednoduchý. Ještě než odjela do Francie, napsala spousty dopisů, které měly být postupně doručovány a zařídila i spousty jiných věcí, aby zabezpečila své děti. Jak muselo být těžké od nich odjíždět si může každý jenom domýšlet - kromě toho, že je měla opustit na velice dlouho dobu si nemohla být jistá, že se vůbec někdy vrátí. Jako všichni agenti i ona dostala pověstnou ampulku s kyanidem draselným.

Statečná oběť zdrady

Poté, co prošla základním výcvikem se konečně v říjnu roku 1942 přeplavila do Francie. Působila jako radistka ve skupině vedenou Peterem Churchillem* pod krycím jménem Lise. Skutečnost, že takto fungovala bez povšimnutí téměř rok svědčí o tom, že byla velice pečlivá a inteligentní. Pokud by záleželo jenom na ní, mohla by zde jistě působit ještě dlouhou dobu, aniž by byla odhalena. Osud jí ale do cesty poslal zdrádce - dvojitého agenta. Byl jím Hugo Bleicher alias ,,plukovník Henri". Tento německý důstojník prohlašoval, že si přeje pracovat pro spojence, avšak jeho zapojení do spojeneckých aktivit vedlo k odhalení skupiny. Po zatčení roku 1943 byla odeslána spolu s Peterem Churchillem do známé francouzské Věznice Fresnes. Peter zde zůstal až do února 1944, Odette zde byla mučena před svým transportem do koncentračního tábora Ravensbrück.
Přestože si ve vězení musela projít děsivým utrpením, kdy jí strhávali nehty a pálili ji rozžhaveným kovem, nikoho neprozradila. Právě zde se ukázala její tvrdohlavá a nezkrotná osobnost. O svém mučení později řekla:

,,Udělali jednu velikou chybu. Nechali otevřené okno, ze kterého bylo vidět do zahrady, a mě posadili tak, abych viděla ven. Pohled na stromy mě uklidňoval a zmírňoval moji bolest."

Také si vybavovala nejšťastnější okamžiky svého života, když bylo utrpení nejhorší, a svým mlčením tak věznitelům skutečně zamotala hlavu. Nejspíš proto ji transportovali do koncentračního tábora, kde měla zemřít. Avšak ani tuhle radost jim nedopřála.

Vytrvalost přináší růže

Jistě jste nezapoměli na zmiňovanou ampulku s kyanidem. Odette na ni také nezapoměla. Proč jí ale nikdy nepoužila? Mohla si přeci ušetřit spoustu trápení... To by ale nebyla Odette. Když se ji na tuto záležitost po návratu do UK ptali, odpověděla, že dokud prý byla šance, že uvidí svoje děti, nechtěla se vzdát.
Kromě její tvrdohlavosti jí pomohlo přežít válku také tvrzení, že Peter je synovcem premiéra Churchila a že ona je jeho ženou. Díky tomu zmírnila jejich utrpení a také ze sebe učinila hodnotný nástroj pro vyjednávání. Toho se rozhodl využít velitel koncentračního tábora, Fritz Suhren, a to v okamžiku, kdy se spojenci nacházeli jen pár mil od Ravensbrücku. Doufal, že když ji živou vrátí spojencům, tak ho Odettino (smyšlené) napojení na Winstona Churchilla zachrání před popravou.

A co ty panenky?

Během svého zajetí byla nucena šít a opravovat uniformy pro německé vojáky. Ona však odmítla a věnovala se tvorbě panenek pro děti. Tyto panenky jsou dnes vystaveny v London´s Imperial War Museum. Jejich fotografie si můžete prohlédnout zde.

Konec dobrý, všechno dobré?

Po válce, roku 1946, Odette svědčila proti dozorcům koncentračního tábora obviněných z válečných zločinů.
Za její odvahu a věrnost se dočkala několika ocenění. Asi nejdůležitějším z nich je George Cross (na obrázku s detailnějším popisem níže).


Jiřího kříž (angl. George Cross) Odette obdržela jako jediná žena již za svého života. Podle jejích vlastních slov jej přebrala za všechny ženské agentky, které neměly tolik štěstí a z války se nevrátily.

_________________________
* Peter Churchill - důstojník SOE behěm 2.světové války, po skončení války se Odette rozešla s manželem Royem vzala si Petera
_________________________
ZDROJE:

zdroj fotografie: en.wikipedia.org, fotografie s možností opětovného použití pro nekomerční účely
animace George Cross: vlastní tvorba
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama