Květen 2015

Paní, která pracovala v osmnácti zemích světa

17. května 2015 v 11:53 | Kateřina Štiblická |  Pro srandu králíkům
Už nikdy mě nenechte vybírat kupé. Často vlezu někam, kde to smrdí, nebo to tam smrdí a ještě tam sedí divný člověk. Příjemným paradoxem je, že když jedu vlakem sama, stává se mi to minimálně.
Takže jsem prostě zase jednou vybrala puké. Tedy kupé. Seděl tam od pohledu příjemný pán s příjemnou paní, a seděli tak, aby mezera mezi nimi byla co největší. Ve výsledku byla paní připláclá na okno a pán drtil opěradlo u dveří. Tohoto detailu jsem si všimla až když past sklapla a zavřela jsem dveře puké. Tedy kupé.
Já se spolužákem, jsme, ač nemilenci trávili cestu přilepení k sobě. Zčásti proto, že vedle nás seděla ještě jedna holka, taky, že jsme byli zpocení a přilepili bysme se i k mastné skvrně, ale převážně proto, že jsme se báli té paní.